Nynější Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství vznikl jako Ústav chemické metallurgie a metallografie na Českém vysokém učení technickém v Praze roku 1923 z Kabinetu chemické metallurgie jako součásti Ústavu teoretické a fyzikální chemie a metalurgie, vedeného prof. Františkem Waldem, na České vysoké škole technické.

Výuka metalurgie v českých zemích má dlouhodobou tradici. Její počátek na Královském českém stavovském učilišti se datuje od roku 1806. Samostatný předmět Hutnictví železa byl ve studijním programu od roku 1871 a přednášel jej doc. Jan Dušánek. Pro rozvoj a zkvalitnění výuky metalurgie má značný význam působení prof. Františka Walda, který je v roce 1908 jmenován profesorem teoretické a fyzikální chemie a chemické metalurgie a zejména příchod prof. Otakara Quadrata v roce 1923, který od prof. Walda převzal Kabinet chemické metalurgie přeměněný na Ústav chemické metalurgie a metalografie. Ústav vedl až do roku 1956. Koncem 50. let a začátkem 60. let je výuka metalurgie a metalografie doplněna novými předměty: Korozním inženýrstvím a Naukou o kovových materiálech. V roce 1958 je vedoucím katedry jmenován prof. Josef Koritta. Pod jeho vedením do roku 1972 byl vytvořen moderní studijní program zaměřený na technologii kovů. Výuka byla orientována více na oblast fyzikální metalurgie a korozního inženýrství a byla potlačena původní orientace na hutní analytickou chemii. V létech 1973-1979 vedl katedru doc. Dr. Ing. Ferdinand Franz, DrSc., v období 1979-1991 prof. Ing. Ladislav Kubíček, DrSc., v období 1991-2009 prof. Ing. Pavel Novák, CSc. a od roku 2009 je vedoucím ústavu prof. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch.

Posun ve struktuře studia nastává v devadesátých letech, kdy je ve výuce zdůrazněna výroba kovů z druhotných surovin a postupy vedoucí k likvidaci kovonosných odpadů. Dochází rovněž k rozšíření výuky v oblasti restaurování kovových uměleckých památek a historických způsobů výroby kovů. Do nabídky volitelných předmětů jsou zařazeny i předměty věnované základním informacím o nekovových materiálech a materiálech pro lékařské implantáty. Posílena je rovněž laboratorní výuka a samostatná výzkumná aktivita studentů zavedením semestrálních prací. 

 
 
doc. Jan Dušánek

doc. Jan Dušánek

(1840 – 1890)

  • Průkopník výuky metalurgie: Jako ředitel železáren ve Staré huti u Berouna patřil k prvním, kdo systematicky přednášel Hutnictví železa a Encyklopedii hutnictví na pražském Stavovském polytechnickém ústavu (jako soukromý docent v letech 1868–1874).
  • Historický pilíř: Položil základy oboru na české akademické půdě předtím, než metalurgické předměty převzali další významní profesoři jako Karel Preiss a František Štolba.
prof. František Wald

prof. František Wald

(1861 – 1930)

  • Průmyslový vizionář: Začínal jako šéftechnik kladenských železáren, kde propojil praxi s teorií. Vypracoval řadu analytických metod a z energetické bilance přesně stanovil rozměry tehdejších Siemens-Martinových pecí.
  • Teoretický průkopník: Od roku 1908 působil jako profesor teoretické a fyzikální chemie a metalurgie. Významně přispěl k odvození základních chemických zákonů z fázového hlediska a do metalurgie zavedl pokrokové grafické výpočty.
  • Akademický lídr: Stal se jednou z nejvýznamnějších akademických osobností své doby, což potvrdil zvolením do funkce rektora ČVUT pro akademický rok 1919/1920.
prof. Dr. Otakar Quadrat DrSc., Dr.h.c.

prof. Dr. Otakar Quadrat , DrSc., Dr.h.c.

(1886 – 1963)

  • Zakladatel a opora ústavu: Stál u zrodu ústavu a neuvěřitelných 27 let (v obdobích 1923–1939 a 1945–1956) jej úspěšně vedl. V roce 1946 navíc zastával prestižní post rektora ČVUT.
  • Vědecký přínos: Mezinárodně uznávaný odborník na chemickou metalurgii, metalografii a hutní analytiku. Napsal zásadní monografie o metalurgii železa i neželezných kovů (včetně stěžejního díla Základy hutnictví železa).
  • Mezinárodní uznání a statečnost: Za druhé světové války byl vězněn nacisty. Za své vědecké zásluhy obdržel titul rytíře a důstojníka Francouzské čestné legie a čestný doktorát univerzity v Nancy. Po válce významně formoval československý průmysl ve Vládním výboru pro výstavbu hutních závodů.
prof. Dr. Ing. Josef Koritta Dr.h.c.

prof. Dr. Ing. Josef Koritta , Dr.h.c.

(1903 – 1995)

  • Spojení s průmyslem: Téměř dvacet let (1928–1947) úspěšně působil v ČKD Praha a následně vedl Státní výzkumný ústav materiálů v Praze.
  • Materiálový expert: Specializoval se na temperovanou litinu, strusky, hliníkové slitiny a slitinové oceli. Publikoval přes 60 původních vědeckých sdělení a napsal 6 knih, z nichž nejznámější jsou Strojírenské materiály.
  • Vedení školy: Čtrnáct let vedl Katedru chemické technologie kovů (1958–1972) a v letech 1966–1970 zastával úřad rektora VŠCHT Praha.
Ing. Miroslav Beránek CSc.

Ing. Miroslav Beránek , CSc.

  • Vlastenectní a loajalita: Během druhé světové války byl kvůli účasti na protinacistických událostech 17. listopadu 5 měsíců vězněn v koncentračním táboře. Po propuštění pracoval pro Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Praze.
  • Pedagogická legenda: Na ústavu prof. Quadrata působil od roku 1947 až do roku 1984. Jako odborný asistent přednášel chemickou metalurgii a hutní analýzu.
  • Nezapomenutelná praxe: Do historie ústavu se zapsal osobitým, praktickým způsobem výuky a organizací legendárních exkurzí pro studenty do tuzemských i zahraničních průmyslových závodů.
doc. Dr. Ing. Ferdinand Franz DrSc.

doc. Dr. Ing. Ferdinand Franz , DrSc.

(1924 – 2001)

  • Ochrana proti korozi: Jeden z nejvýznamnějších českých specialistů na korozní inženýrství, pasivitu kovů a aktivní elektrochemickou protikorozní ochranu. Publikoval více než sto původních vědeckých prací.
  • Pedagogický přínos: Na ústavu působil od roku 1952. Téměř čtyři dekády (do roku 1989) přednášel studentům korozi kovů a fyzikálně-chemické základy metalurgických procesů. V letech 1973–1979 úspěšně vedl Katedru chemické technologie kovů a korozního inženýrství.
doc. Ing. Miroslav Pedlík

doc. Ing. Miroslav Pedlík

(1926 – 1995)

  • Mezinárodní zkušenosti: Před příchodem na VŠCHT vedl odbor metalurgie neželezných kovů ve VÚK Panenské Břežany. V letech 1964–1967 působil jako klíčový odborný poradce na Kubě v závodě na výrobu niklu v Moa.
  • Průmyslové inovace: Je autorem celé řady technologií výroby neželezných kovů, které byly úspěšně zavedeny přímo do průmyslové praxe.
  • Akademická dráha: Na ústavu přednášel chemickou metalurgii od roku 1984, v roce 1986 byl jmenován docentem a v roce 1990 úspěšně habilitoval.
prof. Ing. Ladislav Kubíček DrSc.

prof. Ing. Ladislav Kubíček , DrSc.

  • Uznávaný ředitel a vědec: Dlouhá léta (1970–1981) úspěšně vedl Výzkumný ústav kovů v Panenských Břežanech. V roce 1978 byl jmenován profesorem pro obor chemická a fyzikální metalurgie.
  • Špičkový výzkum: Publikoval přes šedesát původních vědeckých prací zaměřených na krystalizaci slitin hliníku, materiály pro elektroniku a progresivní metody výroby kovů.
  • Vedení pracoviště: Plných 12 let (1979–1991) stál v čele tehdejší Katedry chemické technologie kovů a korozního inženýrství, přičemž zastával vysoké funkce také v Československé akademii věd a státní správě.
doc. Ing. Stanislav  Holeček CSc.

doc. Ing. Stanislav Holeček , CSc.

(1937 – 1997)

  • Odborník na hliník a kompozity: Celý svůj profesní život spojil s ústavem, kde zkoumal slévárenské slitiny hliníku s křemíkem a pokročilé kompozity s hliníkovou matricí. Publikoval přibližně sto původních vědeckých prací.
  • Pedagog a zástupce: Na ústavu začínal v roce 1960 jako asistent, v roce 1984 byl jmenován docentem (habilitace 1991). V náročném období let 1979–1989 obětavě zastával funkci zástupce vedoucího ústavu.