Dokumentární film "Zpátky na světlo" je výsledkem jedinečné spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a VŠCHT Praha, která propojuje archeologii, traseologii a materiálový průzkum. Film odhaluje původ bronzových artefaktů a jejich výrobní technologie, čímž přibližuje život našich předků. Tento projekt zdůrazňuje význam meziuniverzitní spolupráce při ochraně a zkoumání kulturního dědictví. Cílovou skupinou filmu jsou studenti středních škol, pro které byly odborné termíny a interpretace výsledků přizpůsobeny tak, aby byly srozumitelné a přínosné. Film je součástí projektu NAKI III "Artefakt jako zdroj poznání", v jehož rámci vzniknou celkem tři dokumentární filmy; "Zpátky na světlo" je prvním z nich.

Pro více informací můžete zhlédnout následující video a přečíst si reportáž s doktorkou Šárkou Msallamovou, která za VŠCHT projekt zaštiťuje. 

• Odkaz na youtube video zde.
• Odkaz na rozhovor zde.

Inženýrka Kateryna Popová, doktorandka na VŠCHT Praha v Technoparku Kralupy, se podílí na vývoji systému CorrSen pro monitoring atmosférické koroze. Tento inovativní projekt, vznikající ve spolupráci s firmou Gema, získal ocenění Vizionáři 2024. Systém CorrSen umožňuje v reálném čase měřit korozní rychlost pomocí senzorů založených na měření elektrického odporu, což přispívá k včasné prevenci koroze v průmyslových provozech, muzeích či laboratořích. Zařízení je již připraveno k uvedení na trh, přičemž základní varianta bude dostupná od 795 EUR. Vítězství v soutěži Vizionáři 2024 napomůže k jeho zviditelnění a širšímu využití v praxi.

• Rozhovor s inženýrkou Popovou je k dispozici zde.

Ve čtvrtek 28. listopadu 2024 se uskutečnila tradiční Studentská vědecká konference SVK 2024. Studenti bakalářských a magisterských programů našeho ústavu prezentovali výsledky svých vědeckých prací. Konference byla také příležitostí pro setkání s odborníky z praxe, kteří představili své průmyslové podniky a kariérní možnosti po ukončení studia.

Letošní ročník byl mimořádně bohatý na účastníky. Soutěž probíhala ve třech skupinách zaměřených na kovové materiály a jedné skupině věnované konzervování a restaurování historických objektů. Gratulujeme všem vítězům jednotlivých skupin a děkujeme všem studentům za jejich nasazení a účast. 

Velké poděkování patří také sponzorům, kteří přispěli hodnotnými cenami a podpořili tak tuto událost. Doufáme, že si konferenci všichni užili, a těšíme se na setkání při příštím ročníku!

• Seznam sponzorů: AERO Vodochody AEROSPACE a.s., Ing. František Štefáček, Jeol s.r.o., Kovohutě Příbram nástupnická a.s., LASAK s.r.o., Mars Czech, s.r.o., METAL TRADE COMAX, a.s., Nadační fond profesora Josefa Koritty, ORLEN Unipetrol a.s., Povrly Copper Industries a.s., Robert Bosch odbytová s.r.o., Rudolf Valenta – restaurování a stavba varhan, Schäfer-Menk s.r.o., SPECION, s.r.o., Škoda Auto a.s., ThermoFisher Scientific s.r.o., Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s.

Výherci jednotlivých kategorií:

Implantabilní biosenzory, které by mohly v budoucnu zachránit tisíce pacientů před komplikacemi spojenými s infekcemi u kloubních náhrad či jiných implantátů, získaly prestižní Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Tyto senzory, schopné včas odhalit infekce a zlepšit léčbu, vznikly díky průlomovému projektu s názvem „Implantabilní senzory pro včasnou detekci zánětu a bakteriální kolonizace“, na němž spolupracovaly Fakultní nemocnice v Motole, Ústav makromolekulární chemie AV ČR, ČVUT a VŠCHT, kde byl hlavním spoluřešitelem doc. Ing. Jaroslav Fojt, Ph.D., z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství.

Lepší diagnostika infekcí zachrání implantáty i zdraví pacientů

Infekce náhrad kloubů představují závažnou komplikaci moderní ortopedie. Jsou obtížně diagnostikovatelné, léčba bývá dlouhá, nákladná a s nejistým výsledkem. Často vede k nutnosti odstranění implantátu, což znamená zásadní zásah do kvality života pacienta. Cílem oceněného projektu bylo vytvořit unikátní senzor schopný rychle identifikovat rozvoj infekce v okolí implantátu bez nutnosti invazivních vyšetření, čímž by bylo možné předejít nevratné nutnosti odstranění endoprotézy.

Průlom v boji proti infekcím u kloubních náhrad

Vyvinuté senzory detekují změny pH a přítomnost reaktivních forem kyslíku, což jsou klíčové indikátory zánětlivých procesů. Díky nanostrukturovanému povrchu z biokompatibilní titanové slitiny, doplněné oxidy dalších kovů, dosahují senzory výjimečné citlivosti. Preklinická studie potvrdila, že změna pH pod hodnotu 7,4 signalizuje zvýšené riziko infekce.

„Tyto senzory nejen umožňují včasnou detekci infekce, ale v budoucnu by mohly také třeba identifikovat typ bakterie způsobující zánět. Unikátní konstrukce zároveň umožňuje jejich zabudování přímo do implantátů,“ vysvětluje prof. MUDr. David Jahoda, CSc., vedoucí projektu z Fakultní nemocnice v Motole.

Aplikace s širokým dosahem

Přestože projekt primárně cílil na kloubní náhrady, vyvinutá technologie je použitelná také u jiných implantabilních zdravotnických prostředků, jako jsou katetry, dlahy či kardiostimulátory. Inovativní senzory tak mají potenciál zásadně zlepšit diagnostiku a léčbu infekcí spojených s tvorbou biofilmu.

Význam ocenění

Cena ministra zdravotnictví byla slavnostně předána 10. 12. 2024. Toto ocenění podtrhuje význam mezioborové spolupráce a špičkového výzkumu, který přináší konkrétní přínosy pro pacienty i zdravotnické systémy.

Společnost 3D Lab, založená v roce 2007, se specializuje na aditivní výrobní technologie, především 3D tisk a vývoj nových práškových kovových materiálů. V kampusu Dejvice firma představila inovativní atomizátory ATO, které přinášejí revoluční přístup k výrobě vysoce sférických kovových prášků. Tato patentovaná technologie je určena nejen pro univerzitní a výzkumná pracoviště, ale také pro průmyslové aplikace. 3D Lab nabízí dvě klíčové metody atomizace kovových materiálů: pomocí ultrazvuku a plazmatu, což umožňuje zpracování širokého spektra kovů. Tyto pokročilé technologie představují zásadní krok vpřed ve výrobě kovových prášků pro aditivní výrobu, a jejich flexibilita je ideální pro různé aplikace v oblasti výzkumu i průmyslu.

Více informací o firmě se můžete dozvědět na jejich stánku v Dejvicích 24.10.2024 nebo na webových stránkách zde.

ÚKMKI je koordinátorem prestižního výzkumného projektu Strojní inženýrství biologických a bioinspirovaných systémů (MEBioSys) podpořeného v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský. Dotace pro VŠCHT Praha na tento projekt činí 90 mil. Kč. Celkovou informaci o projektu, jeho účastnících a výzkumných záměrech naleznete zde. Popis výzkumné náplně realizované na ÚKMKI VŠCHT Praha naleznete zde.

NCK MESTEC2 je rozvojovým projektem ustanoveného projektu NCK MESTEC, který integroval kapacity stávajících výzkumných center. Více informací o projektu a zapojení ÚKMKI naleznete zde.

Na konci roku 2023 odstartovaly dva nové prestižní projekty na Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství. Prvním z nich je projekt EU RFCS (ALCOAT_101112544), získaný ve spolupráci s Technoparkem Kralupy, který sdružuje konsorcium 7 významných evropských výzkumných institucí a průmyslových partnerů. Projekt se zabývá novým typem hliníkových povlaků založených na využití železo obsahujícího hliníkového šrotu, který má pro recyklaci obtížné využití. Elektrochemické vlastnosti povlaku jsou navíc upravovány za účelem omezení vodíkového zkřehnutí podkladové oceli.

Druhým projektem je projekt EU InterExcellence II (LUC23160) zaměřený na inovativní využití elektroluminiscence, jako přímé neinvazivní metody pro detekci přenosu náboje mezi povrchem kovu a mikroorganismem. Kromě VŠCHT se na projektu podílí TU Liberec, Správa úložišť radioaktivního odpadu a výzkumný ústav BAM Berlín.

Konference se koná ve dnech 15. 4. - 17. 4. 2024 v hotelu Galant - Mikulov, ČR.  Více informací (cirkulář i závaznou přihlášku) naleznete zde.

Konference se koná ve dnech 17. 10. - 20. 10. 2023 v zámeckém hotelu Hrubá Skála - Turnov, ČR.  Více informací (cirkulář i závaznou přihlášku) naleznete zde.

Děkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, pro specializace Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky a Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.

Přihlášky do uvedeného studijního programu, včetně vybrané specializace je možné podávat od 10. 7. do 11. 8. 2023 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz. V přijímacím řízení ke studiu je podmínkou pro přijetí úspěšné vykonání talentové zkoušky z výtvarných a řemeslných dovedností. Talentová zkouška se bude konat 28. 8. 2023, o místě a času konání talentové zkoušky budou uchazeči vyrozuměni.

Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 13. 9. 2023 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.

Výuka v zimním semestru začíná 18. 9. 2023.

Již devátý ročník konference, která je tradičně věnována sdílení praktických zkušeností při řešení provozních problémů ve slévárnách slitin neželezných kovů! Máte-li zajímavé téma či provozní problém, kontaktujte organizační tým, budeme moc rádi za příspěvky z praxe. Více informací naleznete zde.

VŠCHT Praha je součástí NCK MESTEC II.

Prof. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch, vedoucí Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství zve absolventy, současné a bývalé zaměstnance, stejně jako přátele ústavu na Sjezd absolventů. Více informací naleznete v oficiální pozvánce zde.

Program sjezdu naleznete zde.

Pro účast je nutné vyplnit přihlášku (word, pdf), případně kontaktovat sekretářku ústavu Kovových materiálů a korozního inženýrství Ing. Ivu Pospíšilovou (pospisii@vscht.cz; tel. 220 444 197).

Studentka Bc. Eva Stránělová studující na Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství byla přijata na roční stáž ve Švýcarském CERNU, konkrétně do oddělení Surface Analysis. Předmětem jejího výzkumu bude analýza a modifikace povrchu mědi při pokojových a kryogenních teplotách. Tento materiál totiž tvoří základní vnitřní kostru Velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider). Jedním z cílů její práce, tak bude zmírnění elektronového mraku v urychlovači tak, aby nezpůsoboval odchylky paprsku.